Neříkejte, že něco nejde. Ve skutečnosti vlastně moc nechcete…


Většina z nás by chtěla změnu. Ať je to změnit práci, přístup sama k sobě, partnera, kamarádky a kamarády, bydlení či životní styl. Zbavit se závislostí, špatných návyků či zavést ty správné. Mluvíme o tom, možná tím i mentálně žijeme, ale stále se točíme ve stejném kruhu. Ptáme se, proč nám to pořád nejde. I poletech jsme se nikam v podstatě nedostali. Žijeme pořád stejně. Mechanizmus je poměrně jednoduchý, přesto pro mnoho z nás obtížně proveditelný. Mluvíme, stěžujeme si, naříkáme, ale ve skutečnosti vlastně moc změnu nechceme. Vyhovuje nám, že nás někdo vyslechne, polituje. Přesto všechno jsme vlastně spokojení v tom, jak žijeme. A tak to pokračuje pořád dokola. Když nám někdo začne říkat, jak bychom to mohli udělat, máme vždy tisíc důvodů, jak to nejde. My sami si dokážeme říkat celé dny, proč to nejde a jak to nejde. Když se po letech ohlédneme zpět, zjistíme, že jsme v podstatě nikam nedošli. A pořád čekáme až nás „někdo“, nebo nějaká událost zachrání. A pokud se to v takovém případě povede, není to naše zásluha, že jsme to nakonec dokázali. Prostě se jen vezeme. Nejsme silnější, než jsme byli. Pokud se rozhodnete pro změnu ať je to jakákoliv změna, musí být rozhodnutí pevné a jasné. Musíte soustavně jít za cílem a něco proto dělat. Mám ve svém okolí mnoho lidí, co by něco chtěli jinak. A když se jich zeptám proč to tak neudělají tak se mi dostane odpovědi, že to není tak jednoduché. Jediné co je na tom složitého, je jejich rozhodnutí. Nedochází jim, že si vlastně nejsou jistí, jestli by to jinak chtěli. Přesto si stěžují. Jak absurdní, viďte. Protože pokud opravdu chceme, uděláme to. Jestliže máme hlad, najíme se. Když se nám chce na WC, jdeme. Pokud chceme změnu, spekulujeme. Vidíte ten jasný rozdíl? Uděláme, versus spekulujeme. Ještě jedno tajemství v tom je. Chceme změnu beze ztrát. A to nelze. Pokud nějak žijeme a chceme to změnit, musíme ztratit z původního mnoho. Je to přirozené. Ale potom získáme daleko více, než jsme ztratili. Ze svého hrníčku vylijeme lógr starého kafe a nalijeme si plný hrnek nového voňavého čaje. Tak už se konečně pusťte do své změny a přestaňte se vymlouvat. Nebo si přestaňte stěžovat, protože změnu vlastně nechcete. Pokud nedokážete udělat ani jedno, ani druhé, měli byste se nad sebou hluboce zamyslet…

Mějte krásné prázdninové pondělí, Pavel