ZLATÁ PILULKA

Byla předmětem zkoumání alchymistů a mystiků. Touha po jejím nalezení vedla mnoha směry. V dnešním světě vědy je jedním z nich i používání drog. Tedy biochemických stimulantů umožnujících duchovní rozvoj. Mnoho lidí si myslí, že drogy jsou tzv. zdravé a ty tvrdé, ty jsou echt fuj - nezdravé. Co na to říct? Shovívavost není na místě. Jakákoliv droga je blbost, včetně marihuany. Lidé berou drogy proto, aby přehlušili bolest z frustrace tím, kým se nestali. Bolest je energie nenaplnění vyvěrající z podvědomí a lidé tak si v sobě vytvářejí iluzi duchovna pomocí drog. Což bohužel poškozuje jejich nervový systém a plky kuřáku marjánky, že jsou normální je úplná blbost, když jsou jasné studie o tom, že hulení tvrdě poškozuje přední mozkový kmen. Kde je prefrontální kortex, který spojuje obě hemisféry, aby spolupracovali neboli Hieros gamos a mimochodem je zde sídlo tzv. adžna čakry. Chceme-li dělat duchovní pokrok, musíme mít v prvé řadě zdravý nervový systém. Ten však drogy v našem těle ničí. většina z nás si to omlouvá tím, že tělo je biochemický proces a že přidáním nějaké další chemikálie, můžeme získat prožitek, který nás přiblíží tzv. "duchovní realitě". Nemusím brát drogu, abych pochopil její účinek. Stejně tak se nemusím ztřískat do němoty, abych věděl, co je střízlivost. Nebo se snad musím udělat nemocným, abych pochopil, co je zdraví?
Je třeba se ptát, v čem spočívá potřeba braní drog - tedy stimulantu, který slibuje psychedelickou expanzi mysli, veliké vize a intenzitu? Je zřejmé, že je člověk užívá jen proto, že jeho vlastní vnímání je otupělé. Jasnost jeho smyslů je zatemněna a jeho život je dle mínění jeho mysli jaksi plytký, průměrný a bezvýznamný; a člověk je tedy bere proto, aby se pyšně povznesl nad tuto průměrnost. Z drog se nám vytvořil nový životní esoterní styl. Vidíme na celém světě nesoulad, neurotické podněty, konflikty a mizerný život? Ano. Vidíme agresivitu a brutalitu člověka, naprosté sobectví jenž žádné náboženství nebylo schopno zvládnout? Ano. Ani tzv. morálka či zákony společnosti. V člověku je přirozeně mnoho anarchie. A to jediné, co nepotřebuje je dát ji směr k vyjádření. A přivést tak nevědomí jedince mezi nás. Nevědomí, které žije z iluzí o sobě. A protože jej drogy udržují v oparu dalších iluzí o světě, kde je vše ok. Svět však není, nebyl a nebude jen ok. A naše vystřízlivění pak přinese jen další chuť k podání další dávky. Jistě můžete mít úžasný a explozivní zážitek. Ten však v těle, jenž nemá nervy k jejímu vtištění, nemůže být zaznamenán a zapamatován a tím použit dále k zlepšení sebe i společnosti. Nicméně nezmizí tím agresivita, bestialita a veškerá nevědomá soužení člověka. Spíše naopak.
Žádná droga za nás naše lidské problémy nevyřeší. Evokuje jen naši snahu se řešení vyhnout, i když jej sami dávno tušíme. Droga je naše ztělesněná lenost. A naše problémy? Ty mohou být vyřešeny jedině radikální proměnou v mysli a srdci člověka. To však vyžaduje tvrdou, soustavnou práci! Uvidět se a naslouchat si a být tak díky své vlastní do sebe zaměřené pozornosti vysoce citlivým člověkem. Nejvyšší forma inteligence je naše citlivost srdce. Soucítění. Bez této inteligence není lásky; a láska je především vztah. A bez lásky (bez schopnosti vidět věci tak, jak jsou) není rovnováhy v člověku. A tato láska (Hieros gamos) je nepředatelná - kněžími, gurui či kouči a ani jejich bohy, filozofy či snad drogami. MZZ
PS: jednou z mála drog, které bych lidstvu rád dal by byl partner, který mne vnímá a cítí, i ctí takového, jaký jsem a tím my skutečně pomáhá stát se člověkem. Aby se na mne každé ráno usmál a řekl svým srdcem: "Ahoj, lásko"... to je asi jediná droga, která se nedá předávkovat. 
▬ na motivy textu J.Krishnamurti, The only Revolution, Victor Gollanz Ltd. London, 1970, str. 173 - 175