DÉMONI

Když přemýšlíme, cítíme, pohybujeme se = dáváme vzniknout miliardám pochodů v naších buňkách. Miliardám INFORMACÍ. Jejich rychlost a proudění mnoha směry jsou skoro nezměřitelné. Pro náš organismus v podstatě ani nevnímatelné. Maxwellův démon je myšlenkový experiment, který formuloval anglický fyzik James Clerk Maxwell, jeden ze zakladatelů statistické fyziky. Jeho základem je problematická fyzikální definice pojmu informace. Myšlenku předložil Maxwell v roce 1867, kdy pracoval na teoretických základech nauky o teple a kinetické teorie látek. Představme si dvě nádoby se stejným plynem o stejné teplotě. Jsou rozděleny přepážkou, ve které sídlí malý diblík. Rychlosti molekul jsou podle Maxwell-Boltzmannova rozdělení náhodné, ale diblík každou z nich zná a propouští rychlé molekuly jedním směrem a pomalé druhým. Po čase tak rychlé molekuly zůstanou v jedné nádobě a pomalé v druhé, čímž vznikne rozdíl teplot v nádobách, ze kterého lze získat mechanickou či jinou práci. Při prvním pohledu se všechny tyto úvahy zdají být v pořádku a je tedy podle nich možné aspoň teoreticky sestrojit perpetuum mobile druhého druhu – „démon“ je pouze metafora, která měla poukázat na obecnost Maxwellových úvah, ve skutečnosti může jít o jakoukoliv mechanickou či elektrickou závoru. Tuto fyzikální hádanku nakonec rozřešili fyzikové Leo Szilard a Marian Smoluchowski ve 20. století. Porušení zákona zachování energie je „možné“ pouze v případě, že do soustavy nezahrnujeme démona samotného.

Co by se stalo, když bychom do soustavy INFORMACÍ, které soustavně zpracováváme svým vnímáním nezahrnovali sami sebe? Svou roli jako středu své vlastní galaxie? Co když je "život věčný" s dostatkem a vyrovnaným energetickým potenciálem blíže než si vlastně představujeme? Na co tedy zaměříme svou pozornost? Na démony svých představ? Nebo sami na sebe, avšak pro ty druhé? S láskou. MZZ

PS: možná je láska onou záklopkou, která umožňuje dvěma subjektům, kteří se milují projevit svou kinetickou energii tak, že vzniknou dva samostatné systémy, svobodné, které jsou nezávislé, ale které se stanou naprosto závislými jeden na druhém, když se rozhodnou pomáhat jeden druhému tím, že převádějí molekuly s rychlejší energii tomu druhému do jeho systému a přijímají k sobě ty s energii pomalejší, čímž vytváří stálý koloběh života. Toku energie. A to jsme u lidí. Na váš vztah k Bohu se raději neptám... Emotikona grin

music: DEMONS - http://youtu.be/mWRsgZuwf_8