KONZUMENTI ♥

Žijeme ve společnosti, která je po všech stránkách extrémně konzumní. A to se týká i partnerských vztahů. Jistě, stále se častěji setkáváme s názorem, že s tím, jak se vývoj lidí urychluje, mají dnes lidé možnost vyřešit si své karmické dluhy z minulých životů s více partnery. To je sice možné, ale vzhledem k právě probíhající konzumní evoluci spíše nepravděpodobné. Jinak proč by lidé přistupovaly ke vztahům se svým opačným pohlavím konzumním způsobem? Použij a zahoď!

Většina konzumentů lásky přitom nemá zájem na svém vztahu pracovat - spolu pracovat. To protože to vyžaduje úsilí. Lehce se odvolají na východní nauky, že "úsilí bez úsilí", záměr ducha a ne vůle člověka, atd., důvod se přeci vždycky najde. Když pomine zamilovanost a nastanou první vážnější problémy, je přece tak jednoduché vše ukončit a vyzkoušet to zase s někým jiným. Podle světoznámého polského sociologa Zygmunda Baumana má dnešní, hlavně mladší generace chuť udržovat vztahy jen do odvolání. A podle toho vztahy také vypadají.

Hlavní idea partnerství už už dnes není "život s někým", ale "život pro něco". Ne život s Bohem, ale pro Boha. Fanatická závislost. Na víře, na pravdě a na slovech, které ji mají charakterizovat. Nežijí už lidé s lidmi, ale žijí pro lidi. Ideologie oběti dovedená ad absurdum. To první (život s někým) totiž znamená, že vztah existuje v nacházení radosti ve službě někomu jinému, než jen sám sobě. Druhá verze nachází smysl jen potud, pokud vám ten druhý, ti druzí, daný objekt přináší uspokojení. Vy se obětujete pro svou víru (představu) a tato víra vám např. přinese uspokojení. Vírou může být i partner. Vy věříte, že on zvládne všechno. On vám řekne, já to ale nevím. Co se stane, když uspokojení nepřinese? Sám jsem žil v druhém módu 17 let. Žil jsem pro obraz ideální rodiny, pro níž jsem obětoval to, co by se obětoval nikdy nemělo. Sebe. Své srdce. A nechtějte vědět jakými růžovými brýlemi představ vás vaše nevědomí spoutává, jako, že je to v pořádku. Než jsem sám přišel na to, že žiji jen JAKO a ne pravdivě.

Když beru partnera vážně a to, i když mě právě jeho slovo pošle do prdele, nebo i přes to, jsem vůči němu loajální. Vážím si ho i přes to, že mě třeba zranil. Loajalita ve vztahu totiž posiluje jeho vazbu. A i když mezitím vztah skončil, pokud si dokážete zachovat důstojnost a tu prdel mu nenahodíte zpátky, jako že oko za oko, máte šanci si uvědomit, k čemu vás ta šance, neodpovědět na boj bojem, váže. Váže vás jen k jednomu. K jednotě, kterou tvoříte nebo jste aspoň tvořily společně se svým druhem. Jestliže jsem zradil druhého, prosím, ale nezrazujme při tom všem i to, v co bychom měli věřit všichni. V nás. V naši duši. V to, že jsme schopni ji naplňovat láskou, kterou pak můžeme používat proto, aby se ukázala její moc. Ne trestat druhé za to, že jsme si v sobě otevřeli stavidla moci tak, že její chuť zaplavila a odplavila veškerou lásku, co v nás zbyla. A my ji jen chceme. Bez práce. Líní konzumní prudiči. Slovy se ohání každý. Ale říct promiň, to už nám jaksi přes pysky nejde.

Loajalita v konzumní společnosti však konzumní společnost zničí. Protože už nepřebíráte, ale vybral jste si a kupujete si stále ten svůj oblíbený produkt. Lásku a ne Moc. Moc si mohu stvořit sám, lásku mohu dostat. A i proto se vás dnes reklama vážení a milí, snaží tak zhusta přesvědčit, jak je skvělé změnit sebe, změnit se a měnit tím pádem i věci v okolí, tedy NAKUPOVAT MOC! Moc představ spojenou s tím, že budu mít ten či onen produkt, budu se podobat tomu či onomu vzoru. Nikdo nám nedává prostor, aby jsme se podobali sami sobě. Nikdo po nás nechce, aby jsme byli v životě za sebe. Jen láska. A proto ji dáváme sprostými slovy pryč., Ohrožuje nás. Naše tzv. bytí. Esoterici nejsou žádnou výjimkou, spíše naopak. Podívejte se mnohdy na svůj byt a mrkněte se, co vám za minulý rok přibylo cetek. A pak se podívejte na svého partnera a zeptejte se sami sebe, tam hluboko uvnitř: "a co přibylo mezi vámi?" Možná ještě jinak formulováno. Podívejte se, co vše jste si vy pořídily z vnějšku. Ne jen k zevnějšku. Fajn a nyní se podívejte, co jste VY přidali sobě a svému partnerovi ve svém srdci? Více lásky? Více radosti? Více vzrušení? Více extáze? Více společných chvil? Více prostoru? Více sprostých slov?

Pokud by se tento přístup rozšířil do konzumních společností, tyto společnosti by zbankrotovaly. Pokud se ale konzumní přístup rozšíří do sféry lidských vztahů, pak zbankrotují ony a láska s nimi. MZZ

hudba: PARIS - https://youtu.be/RhU9MZ98jxo