DEFINICE LÁSKY ♥

Nejčastěji citovaná je ta židovská a pochází od novodobého rabína Eliyahu E. Desslera, který ji popisuje jako „dávání bez očekávání zisku“. Některé křesťanské zdroje také přímo prohlašují, že „Bůh je láska“. Tato teze se v židovské víře nevyskytuje. Ve svatých textech islámské víry se žádné ukazatele na to, že „Bůh je láska“, nevyskytují. Podobně jako křesťanství a židovství, i islám rozlišuje mezilidskou lásku a lásku mezi Bohem a člověkem, tu ale rozděluje ještě na dva další druhy. Tzv. rafah nebo rahmah je Boží láska zahrnující všechny živé bytosti bez rozdílu, zatímco hub nebo wudda jsou názvy pro lásku Boha pouze k věřícím, kteří dodržují jeho přikázání. Podle koránu Alláh miluje všechny lidi bez rozdílu, zároveň si ale lidé musí vysloužit jeho náklonnost svou poslušností. Východní náboženství Buddhismus, podobně jako starověké Řecko, rozlišuje několik druhů lásky. • Káma je smyslná, sexuální mezilidská láska. Zároveň je ale překážkou na cestě k probuzení, protože je egoistická. • Karuná je soucit se všemi bytostmi bez rozdílu; snižuje utrpení druhých. Doplňuje se s moudrostí a je nezbytná na cestě k osvícení. • Mettá je „dobrotivá“ láska. Podobně jako starořecká agapé spočívá v osvobození od svých tužeb a nezištném pomáhání ostatním. Je to velmi pokročilý bod na cestě za probuzením, protože vyžaduje velké sebeuvědomění. Cílem buddhistů je osvobodit se od utrpení (tzn. dosáhnout probuzení vymaněním se za samsáry). Hinduismus používá stejné rozdělení jako buddhismus, ale ještě navíc rozlišuje tzv. prema, povznesenou láska a bhakti, lásku k bohu. V tom, co je to láska, jsme asi nikam nepokročili, vidíme ji totiž vždy po svém. Možná je proto lepší vidět lásku v někom konkrétním. To proto, aby byla živá a ne jen iluzí. Jo a vždycky bude vaše láska sobecká, a taky egoistická. Protože kdyby ne, pak by onen dotyčný popíral sám sebe. A zapírat sám sebe je ten největší hřích. MZZ