♥ NAPĚTÍ

Rozhodující pro to přežít v tomhle světě, jsou naše nervy. Jejich kapacita je však kontaktem s vnějším světem neustále více a více přetěžována. A čím rychleji musí naše nervy pracovat, tím rychleji se aktivují prastaré síly těla, říkající mysli jen: "BOJUJ nebo UTEČ". Náš mozek se nás proti přetížení snaží ochránit. Díky tomuto stresu se sám ocitá v pasti, z které uniká odklonem k náboženství, víře v poznání či k esoterice. Nebo v silného partnera, případně prezidenta. případně svatého otce.... Neb jejich psaná i nepsaná pravidla mu usnadňují přežít tenhle podivně zapeklitý život. Nikoli vám, jemu!

Paradox tkví v tom, že mozek po určité době tréninku "přehlcením" jakýkoliv podnět vyhodnotí jako stresující a uvede do pohotovosti hormonální soustavu. Tím nás celkem snadno vysílí. A tak většina z nás v domnění, že musí zvýšit výkon začne cvičit ještě usilovněji. A daleko hlouběji. To by nebylo zlé, když by to většina z nás dělal uvolněně. Jestliže však většina cvičení a relaxací preferuje napětí? Co preferují vztahy? Klid a mír a nebo vám druhý neustále podsouvá, že " se nic neděje"?

Inu a tak cvičíme v spořádaném stresu, kterému my říkáváme relax, aniž bychom byly schopni rozlišit, že žijeme v permanentním napětí těla i mysli, jsme v háji. To proto, že v okamžiku permanentního napětí se stávají jakékoliv další myšlenky, emoce i fyzické reakce přitékající do systému, vždy jen negativními. I přes jejich sebelepší pozitivitu jsou navíc, tedy negativní, protože vedou jen k další zátěži! Např. se s někým normálně bavíte a předtím v pohodě a najednou zkrat. A velmi silně agresivní jednání proti vám. Není se co divit. Váš komunikační protějšek totiž zapomněl sám na sebe. Nikoliv z lásky, ale právě z nelásky k sobě, se nechal ovládnout minulostí a traumaty z ní. Spoléhal se totiž na to, že klid v těle, lze navodit myslí. A to je zjevně omyl. Klid v těle znamená odejít s myslí, co nejdál právě od mysli. Nikoliv do ní spadnout, co nejhlouběji, protože pak objevíte všechny traumata svého života znovu. A v míře, proti níž jsou Leviatan a všechny ty biblické obludy, jak hračky od Mattela.

Většina z nás naběhne do tohoto kolotoče v domnění, že zvládla pracovat s přítomným okamžikem. Schopnost být v životě přítomný nespočívá totiž ve vědomí toho, kde jsme. Spočívá v naší schopnosti vnímat každičký okamžik, ať je jakýkoliv, bez toho, abychom chtěli, aby byl LEPŠÍ nebo JINÝ než ten, který tady a teď prožíváme. V podstatě nás mysl odřízne od naší vlastní citlivosti, a my se vůči svému okolí a následně i sobě, chováme naprosto bezcitně a přitom si toho nejsme vůbec vědomi. Je to taktika mysli pro přežití. A jejím důsledkem je to, že kdokoliv z nás, kdo byl někdy traumatizován a to mentálně, emočně či fyzicky - má díky traumatu nastavenu celou sadu očekávání, jaké by to mělo být, kdyby... . A tato sada jež byla aktivována díky nevědomě prožívanému napětí zasáhne všechny staré rány uvnitř nás najednou a uvolní toto očekávání ohledně toho, jaký by život měl nebo mohl být kdyby.... .:(

Myslíte si, že potom máte jako partner takhle napjatého člověka vůbec šanci? Ani náhodou. Ten obrovský tlak právě vzniklých agresivních emocí vás okamžitě z přítomnosti vyhodí zpátky do minulosti, aby se ta už proboha jednou provždy uzavřela. A proto navodit klid těla myslí nejde, jelikož tělo nerozumí významu těchto myšlenek. Prostě můžete pozitivně myslet, jak chcete, ale vaše tělo se ještě více blokuje, protože nyní si další vnější stresory již vyrábíte vy sami, ani k tomu vnější svět vůbec nepotřebujete. Stačí jen nenaplněná očekávání. Je po zbytek života, co dělat.

Jedna z cest, jak z tohoto kolotoče ven, je dívat se na věci a brát je takové, jaké jsou. Vaše mysl totiž v tu chvíli nebude stresována hodnocením na "dobré" a nebo "špatné" a uvolní se spíše z napětí k zpracování dalších podnětů. A tentokrát už klidněji. A příště zase klidněji. Jde to pomalu, každý den je třeba učit se pozorovat život bez napětí. Ale s prožitím a uvědomí si veškeré bolesti, která vás zasahuje, kterou však druzí nevidí ani nevnímají. Vy však nemáte štít vyrobený z napětí v probíhajících traumatech minulosti. Máte jen sami sebe, své srdce plné mysli. A přivést svou mysl do svého srdce je jediná cesta, jak uchránit pro život obě dvě. Uchránit je před kameny slov, co na vás hážou všichni ti, co jsou jako bez viny. Tedy bez napětí. Relax, tvl. S láskou . MZZ

hudba: https://youtu.be/gw9fKuymA0I