TROJZUBEC ♥

Všichni máme tendenci zříkat se vlastní odpovědnosti a odvolávat se na autoritu mimo nás. Uvědomění je naše schopnost uvolnit se v nejistotě přítomného okamžiku, bez snahy hledat něco, co nás zachrání. Tato chvíle může být okamžikem, v kterém se v našem nevědomí usídlí nevědomě přijatá cizí entita, které říkáme egregor. A díky jeho znalosti našich nevědomých přání nás ovládne tím, že je začne plnit. Někdo tomu pak říká zázrak. Já tomu říkám slepě následovaná víra v cokoliv mimo nás. Zbavující nás odpovědnosti. Dělající z nás krysy. Stačí pak jen zapískat. Bůh nám nedává nic, čeho bychom se mohli držet. Jenom nás samotné. Bůh po nás nic nechce. Egregor chce všechno. A proto to, čemu říkáme láska,může způsobit i bolest. To, když své srdce dáme někomu, kdo si je napíchne na trojzubec svých přání jako trofej. Namísto toho, aby si uvědomil, že je dostal darem. Že dostal darem ještě jeden život. Život, za který po něm nikdo nic nechce. Proto je život boží s tím, kdo vás miluje, kdo ve vás skutečně vidí Boha. Bez přehánění. A smrtelně nebezpečný s tím, kdo s vámi bojuje o moc. Ze strachu o vlastní život. Ze strachu o to, že už mu došlo, že egregor si ten jeho jednou zcela vezme. Bůh nic nepotřebuje. Už vůbec ne vaše srdce. Ale když mu ho dáte, umí vás jen milovat. Nevím, jak komu, mě to celkem stačí. MZZ