IMAGEMAKER

Ve tvých očích jsem viděl krásu. Tvojí vůní jsem poznal lásku. Tvým hlasem jsem poznal svoji vášeň. Tvým srdcem jsem poznal Tebe. Vůně, smysl, jenž nás provází od věků věků. Smysl naším věkem trochu podceňovaný. Co pro něj děláme? Depilujeme si podpaží, lijeme na sebe spousty vůní, eliminujeme tzv. zápachy. Jsme však potom schopni opravdu rozeznat to, co nám skutečně voní? Nejsou naše smysly a hlavně čich odsouzeny k přijímání něčeho, co se dá jen těžko nazvat voňavou esencí? Příklad, jak funguje ranní vstávání: Žena ráno vstane, vyčistí si pleť mlékem nebo vodou (obě parfémované), pak použije svůj denní hydratační krém (parfémovaný) a nakonec si vezme make-up a pudr (obojí již dnes parfémováno). Jaká směsice pachů musí vzniknout již jenom po tomto parfémovém bombardování a následném přelití voňavým deo sprejem či přímo parfémem, nechám na Vás. Pro naše nosy nic moc. Bránit se tomu můžeme např. použitím stejné řady produktů, která je sice parfémována, ale je...

AI mění práci rychleji, než ji stíháme chápat. Nejvíc ohrožení jsou úředníci, ženy a mladí. Proč právě oni a co s tím, rozplétám v článku. A politici? Spí. V roce 2025 se umělá inteligence vyvíjí už tak rychle, že to, co dnes považujeme za nemožné, může být zítra realitou. Její schopnosti rostou geometrickou řadou. Dario Amodei, CEO společnosti Anthropic, varuje, že AI by mohla během několika let eliminovat až polovinu entry-level kancelářských pozic a způsobit nárůst nezaměstnanosti o 10 až 20 % v západních zemích. První na řadě: Byrokracie jako ohrožený druh Automatizace neudeří nejdřív na manuální profese, jak by se mohlo zdát. V první frontové linii padnou ti, jejichž práce je rutinní, předvídatelná a založená na přesouvání informací z jednoho formuláře do druhého = úředníci. Administrativa ve veřejném sektoru, ale i v bankách, pojišťovnách či právních firmách se během několika let smrskne na pouhý zlomek své současné podoby. Dopad změny trhu práce se tím však nezmírní. Naopak bude...

  Zvířata milují sexuální rozmanitost a žijí bez předsudků. Objevte, jak bonobové, delfíni či tučňáci tvoří vazby přesahující naše škatulky a co nás učí o pravé síle a svobodě. Opičí zrcadlo společnosti „ Tohle není přirozené .“ Kolikrát už jste tuhle větu slyšeli, když někdo mluvil o dvou mužích, kteří spolu vychovávají dítě? Nebo o ženě, která se rozhodla změnit pohlaví? Nebo o transgender člověku, který se prostě nevejde do žádné kolonky? Kolonky normálnosti, kterou mají jiní rádi přehledně zaškrtnutou? „T o přece odporuje přírodnímu řádu .“ Jenže, jaký řád máme vlastně na mysli? Protože pokud se podíváme do přírody, té skutečné, nikoli té v politických MAGA projevech, tak žádná binární, heteronormativní rovnice tam neplatí. Příroda nezná „ správné “ pohlaví, nevyžaduje monogamii, ani neřeší, kdo s kým spí. Neexistuje tam ideologie. Existuje tu jen rozmanitost. A co je možná ještě podstatnější, v přírodě neexistuje vyloučení. U bonobů, delfínů, tučňáků nebo labutí černých je hom...

V světě, kde hrdinové mizí v Excelu a odvaha se měří lajky, působí český rytíř Bruncvík skoro jako provokace. A možná právě proto ho dnes tolik potřebujeme. Inu, rytíř Bruncvík! Kdybych měl spočítat, kolikrát jsem stál u jeho kamenné podoby stojící u paty Karlova mostu v Praze a sledoval, jak mi vypráví o jeho dobrodružstvích, asi by mi nestačily prsty na obou rukou. A to už je to více jak úctyhodných čtyřicet let! Bruncvík… to není jenom jméno rytíře v českých pověstech. Pro mě to bylo od mala ztělesnění touhy po poznání, odvahy a tak trochu i té české paličatosti, která nás občas vyžene do světa za něčím, co ani sami pořádně nedokážeme definovat. Rytíř Bruncvík, syn českého knížete dle bájí odešel do světa zasloužit si na svůj erb jiné a ještě lepší erbovní zvíře. Jeho příběh, jak už to u těch starých vyprávění bývá, je plný fantastických prvků, jsou to do té doby u nás neznámí lvi, zaplete se se zázračným mečem, zabije bájného draka a poznává daleké země. V podstatě český remake Sin...

Pastelová propaganda útočí na svobodu žen skrze reels o pečení a vztazích. Co když místo receptu na štěstí sledujeme návrat do dobře nalíčené minulosti? Memová invaze do našich pudů V posledních měsících se na TikToku a dalších sociálních sítích rozmáhá fenomén označovaný jako #tradwife neboli „ traditional wife “ (tradiční ženy) hashtag, který za poslední měsíc získal přes 1,1 miliardy zhlédnutí a statisíce videí propagujících estetiku 1950. let, domácí pohodu a odevzdanost vůči muži. Nová studie Univerzity Hawaiʻi odhalila, jak se v rámci tohoto komunity šíří anti‑feministická ideologie, jež maskuje konzervativní genderové role jako „ empowerment “ (posílení role ženy). Na rozdíl od v současnosti převládající kultury „ lean in “ (štíhlejší procesy & pracovní efektivita), která povzbuzuje ženy k skloubení kariéry a rodiny, tradiční manželky se zasazují o návrat k tradičním rolím a odmítají myšlenku, že ženy mohou úspěšně zvládat obojí. Podobné tendence popisuje i Guardian, který s...

Vztahy nejsou jen výsledkem našich vnitřních procesů, ale především příležitostí učit se a růst. A přitom v hlavě víří jedna otázka. Jak máme porozumět tomu druhému, překonat propasti mezi námi a stát se opravdovými lidmi? Spolu. Věříme, že to, čemu říkáme naše osobní změna, transformace či růst, je naše čistě osobní věc a s druhými je spojena jen skrze naše vnitřní vztahy. A ty má na starosti bezpodmínečná láska, bla, bla… Mnoho lidí si myslí, že osobní rozvoj je naší vlastní vnitřní záležitostí. V podstatě ano. Musíme být sami se sebou absolutně obráceni k sobě. Pak se můžeme na dosah přiblížit i k tomu, co hledáme vně. Ale vztahy nejsou pouhým odrazem našich vnitřních procesů. Jsou i příležitostí učit se od těch, kteří vědí více, a zároveň inspirovat ty, kteří hledají vedení. To je ale pořád jen vnější stránka. Jestliže má náš vztah (osobní, pracovní) s ostatními hrát nějakou vyšší roli, musí být i uvnitř nás něco vyššího, co nás k tomu vede. Když stojím před někým, koho miluji či ...