Příspěvky

Vztek potřebuje kultivovat. A nejen on.

🕮 Publikováno
Obrázek
Vztek , smutek i vášeň v nás mají své místo, jen jsme je přestali slyšet. A nejen ženy dnes nesou jejich tíhu často samy. Co znamená kultivace emocí a proč má cenu to říct právě nyní? Vztek není problém Je po volbách. Nebo jiné přírodní katastrofě. Většina lidí, a to včetně těch, co byly zvoleni, se musí vypořádat s protichůdnými emocemi, které vznikly během završení procesu voleb. Koncentrace našich emocí bublala veřejným prostorem, jako řeka po jarním tání. Co se při tom potom odehrávalo v nás samých? A co teprve nyní, když jedna polovina národa prožívá svou radost a ta druhá svůj vztek z výsledků voleb. A vztek je jedna z nejsilnějších destruktivních emocí. Problém je neumět s ním žít. Zvláště pro ženy. Ve světě, kde ženy zvládají řídit firmy, domácnosti, emoce svých blízkých i vlastní krevní tlak, zůstává jedna otázka pořád stejně palčivá. Kam s negativními emocemi? Které se nám všudypřítomně pletou do života. Vztek. Smutek. Přetlak . Zprvu jde jen o signály těla o tom, že emoce n...
Okomentovat
Čtěte více »

Bolest jako klec

🕮 Publikováno
Obrázek
Chronická bolest není jen fyzická. Často nás drží víc naše přesvědčení o ní než tělo. Odvaha znovu se hýbat ukazuje, že klíč k uzdravení vede přes psychiku, důvěru a dlouhodobou práci. Inspirace Četl jsem příběh australského hasiče , který po úrazu zad žil roky v přesvědčení, že jeho tělo je zničené. Trápila ho představa, že už se nikdy nepostaví na surf. Zkoušel fyzioterapii , pilates , chiropraktika a nic nezabralo. Až narazil na přístup, který mu neřekl, co je špatně s jeho páteří, ale ukázal mu, že tím největším vězením pro jeho pohyblivost, je jeho vlastní strach. A najednou se dokázal sám vrátit k pohybu. Podobný příběh jsem si za posledních několik let vyslechl několikrát. A vlastně se stal i mě samotnému. A ne, tenhle článek není návod ani reklama. Je to jen připomínka toho, že námi prožívaná bolest se pro nás často stává mentální klecí, která následně omezí náš pohyb. Psychika jako klíč k tělu Naše tělo není porcelánová váza, která se při prvním drcnutí do překážky rozpadne...
Okomentovat
Čtěte více »

Veřejné školství jako nástroj moci

🕮 Publikováno
Obrázek
Veřejné školství není jen výuka čtení a psaní. Je to prostor, kde se učíme klást otázky. A právě proto je trnem v oku těm, kteří chtějí formovat budoucí generace směrem k poslušnosti. Škola jako bitevní pole Nacisté to věděli. Vymazali z učebnic Darwinovu evoluci a místo ní vštěpovali teorii rasové nadřazenosti. Komunisté to věděli také. V Československu normalizační učebnice dějepisu zamlčely západní odboj a literární kánon očistily od „nespolehlivých autorů“. Dnes to ví Putin, když přepisuje dějiny druhé světové války a do ruských učebnic přidává kapitoly oslavující „obrannou operaci“ na Ukrajině. Kdo kontroluje obsah toho, co ze školy vychází, má v ruce továrnu na poslušnost. Veřejné školství je od svého počátku více než jen výuka čtení a počítání. Je to místo, kde se lidé učí klást otázky, a právě otázky bývají pro autority jakéhokoliv státu nebezpečné. Kdo se ptá, proč se věci dějí tak, jak se dějí, ten dříve či později narazí na hranice mocenských struktur. Veřejná škola je ...
Okomentovat
Čtěte více »

Malé radosti, velké účinky: Proč nám stačí pár minut denně, abychom byli šťastnější

🕮 Publikováno
Obrázek
Stačí pár minut denně a radost může změnit celý den. Psychologie ukazuje, že drobné micro-acts posilují spánek , emoce i pocit vlivu . Skutečné štěstí není na displeji, ale v okamžiku, který prožijeme. Asi to znáte. Někde jste a najednou vám v uších zazní smích . Ne ironický výsměch, ale laskavý, vřelý, nakažlivý smích, který vás donutí zvednout hlavu a pátravě se rozhlédnout po jeho zdroji. A i když ten zrovna nenajdete, uvědomíte v následující chvíli, hele najednou je mi líp. Radost nepotřebuje moc, stačí jí k dosažení úspěchu několik vteřin. Takže ti krátký okamžik připomene, že nemusíš čekat na sobotu a jízdu na kole nebo wellness víkend anebo prostě „až bude klid“. Klid nebude v podstatě nikdy. Ale zaposlouchat se do malé drobné radosti stojí rozhodně za to. Jen pár vteřin, v nichž je skryta ohromná síla. Co říká výzkum (Big Joy Project) Ukazuje se, že věda má pro tuto jednoduchou zkušenost překvapivě přesný a výstižný jazyk. Podle rozsáhlé studie Big Joy Project , vedené Stan...
Okomentovat
Čtěte více »

Eskalátor dolů: Proč návrat z mateřské žene ženy zpět místo vpřed

🕮 Publikováno
Obrázek
Návrat do práce po mateřské v Česku připomíná běh proti všem. Místo férových podmínek čeká ženy nižší plat, horší pozice a stigma, že jsou problémem. Slovo „návrat“ evokuje to, že se člověk vrací na stejné místo, odkud odešel. Pro většinu českých žen – matek je to ale pouhá iluze. Do původní role a s původním respektem se dostane opravdu jen menšina. Podle studie Mumdoo z jejich posledního průzkumu až 70 % žen po návratu do práce čelí znevýhodnění. A to jak ztrátě místa, snížení mzdy nebo odmítnutí částečného úvazku, který by kvůli malému dítěti potřebovaly. Pro řadu z nich to znamená šok: místo očekávané jistoty přichází nejistota. Firma Deloitte ve svých studiích přitom zjistila, že i ženy, které chtějí pracovat už při rodičovské, se často neuplatní. Fakta ukazují, že nejde o jakousi individuální slabost, ale bohužel o systémový tlak. První zlom: ztráta kompetence Žena se po letech vrací do práce, ale místo uznání své práce většinou slyší, že „už není tak flexibilní“. Formálně jde...
Okomentovat
Čtěte více »

Co můžeš udělat dnes, aby ses nezhroutila zítra

🕮 Publikováno
Obrázek
Vyhoření není selhání, ale důsledek systému, který zapomněl, že žena není stroj. Tento článek nabízí nový kompas – dřív, než tě vlastní tělo zastaví. „Dělám všechno správně. Proč se cítím hůř než kdy dřív?“ Tuhle větu jsem slyšel při koučování a mentorování tolikrát, že už ji snad poznám jen z tónu. Přicházejí muži, ale hlavně ženy, které mají výsledky, úsměv, plán i vděčnost. Dělají vše „správně“, a přesto se necítí dobře. A někdy ani vlastně neví proč. Jako by náš systém společnosti postavený na jejich výkonu zapomněl, že člověk není stroj. Úspěch je dnes často spojen s obrovskou vnitřní cenou: tlakem, vinou, vyčerpáním, které však nikdo nevidí. Protože přece všechno zvládáme, že? Začíná to nenápadně, třeba si chceš jen na chvíli sednout a najednou zjistíš, že to nedokážeš. Nebo nemáš sílu být milá na partnera či k dětem. Potřebuješ být sama, ale ani to nejde zařídit. Nechceš nic řešit, jen na chvíli vypnout. Problém začíná v tom, že si v tom chvatu málokdo uvědomuje, že ten obrovsk...
Okomentovat
Čtěte více »

Učení? Kámoš, ne žrádlo

🕮 Publikováno
Obrázek
Proč je každodenní učení silnější než si myslíme Učení obvykle nastává tehdy, když uděláte chybu a pak změníte své chování, abyste ji neopakovali. Učení je jedním z těch slov, která si při jejich vyslovení ostatní spojují s čímsi strukturovaným, oficiálním a až znepokojivě systematickým. Jsou to povětšinou místa našeho dětství. Školní lavice, tabule a křída, přezdívky učitelů a bohužel často ještě stále přítomný zápas s biflováním . S trochou nadsázky bychom mohli říct, že pro některé skončí učení ve chvíli, kdy si naposledy nasadí promoční střapce. Co když je to ale přesně naopak? Co když se to nejpodstatnější začínáme učit až ve chvíli, kdy opustíme učebny? Inu, každý den vstřebáváme nové informace. Učíme se neustále a většinu z toho si ani neuvědomujeme. Mozek není pasivní schránka, kterou jednou provždy naplníme. Je to procesor. Neustále propojuje, odpojuje, opravuje a hledá cesty, jak reagovat efektivněji. Neučíme se proto, že bychom se chtěli zlepšit. Učíme se, protože je to způs...
Okomentovat
Čtěte více »