Euro design v ordinaci
Vizuální styl ordinace nevzniká náhodou. Lékař či lékařka si jej vybírá – nebo alespoň schvaluje. A stejně jako se během dne díváme na oblečení druhých lidí a hodnotíme, co o sobě chtějí říci, posuzujeme i vzhled míst, do kterých vstupujeme. Image ordinace má na pacienta obdobný účinek jako image lékaře – buď posiluje důvěru, nebo vyvolává vnitřní napětí.
Image ordinace je součástí vaší značky
Stejně jako ve firmách nebo v reklamě platí i u ordinací, že první dojem vzniká během několika vteřin. Barevnost stěn, materiál nábytku, typ písma na dveřích, použití světla – to vše se zaznamená ještě dřív, než s pacientem promluvíte. Prostor mluví první. Vizuální ticho nebo vizuální chaos vytvoří první vrstvu komunikace, která je hluboce emoční.
Design ordinace není jen otázkou vkusu. Je to otázka strategie. Prostor vytváří rámec, ve kterém probíhá léčebný proces. Měl by být v souladu s vaším odborným zaměřením, cílovou skupinou pacientů i osobností lékaře. Ordinace dětského lékaře může být hravá a měkká, zatímco chirurgická praxe může těžit z jednoduchosti, řádu a struktury.
Barvy, tvary a energie prostoru
Barvy mají vliv na lidskou psychiku. To, co se na západě dlouho považovalo za „alternativu“, dnes potvrzují studie neurověd a behaviorální psychologie. Například žlutá povzbuzuje myšlení, červená zvyšuje napětí a hladinu adrenalinu, modrá uklidňuje, zelená podporuje regeneraci. Podobně i tvary nesou informace – ostré hrany aktivují obranu, kulaté linie uvolňují.
Rozmístění nábytku, směr otevření dveří, viditelnost na hodiny nebo na druhé pacienty – to všechno tvoří síť signálů, kterou náš mozek čte v reálném čase. Jako vizážista vím, že každé prostředí se dá „nalíčit“ – zjemnit, rozjasnit nebo naopak zkontrastnit. Design není pozlátko, ale forma hluboké péče o kontext.
Emoce v prostoru
Z výzkumů víme, že většina pacientů vnímá čekání v ordinaci jako stresující. Dobře zvolený design čekárny může tento stres výrazně zmírnit – nejen barvami a nábytkem, ale i akustikou, orientačním systémem nebo vůní. Máloco je tak nepříjemné jako dezorientace: Kde se mám posadit? Kam si mám dát kabát? Slyší mě někdo, když mluvím?
Ordinace není jen místo výkonu, ale i místo vztahu. I zde platí, že forma následuje funkci – a ta je především vztahová. Když vstoupím do prostoru, který je promyšlený a ladí s účelem, moje tělo se snáze uvolní. Vnímám, že je o mě myšleno. A to je první krok k důvěře – základnímu léčivému prostředku.
Vzhled lékaře není doplněk
Design se netýká jen nábytku a stěn. Součástí prostoru je i lékař a jeho oblečení. Oblečení je forma řeči. Působí věcně, vzdáleně, útulně nebo chaoticky. I zde existuje zákon kontrastu – když je prostor příliš sterilní, pomáhá lidský prvek. Když je prostor chaotický, uspořádaný vzhled lékaře může přinést strukturu.
Zkušený vizážista vnímá, jaké barvy sluší danému typu člověka, jaký střih podporuje jeho přirozený postoj a jakou zprávu vysílá konkrétní kombinace. Image není o tom být „načančaný“, ale být čitelný. Ordinace i lékař tvoří dohromady jeden celek, jeden obraz.
Design jako součást léčby
Nejde o to mít designovou ordinaci podle časopisu. Jde o vědomé prostředí, které slouží svému účelu. Design ordinace není dekorace, ale nástroj – stejně jako fonendoskop nebo počítač. Pomáhá orientovat, zklidnit a vytvořit vztah.
Profesionální image audit může pomoci najít slabá místa prostoru – „slepé skvrny“, které unikají vlastnímu oku. Někdy stačí vyměnit jednu barvu, změnit směr sezení nebo přesunout světlo, a prostor se rozhostí. Každý detail mluví.
Dobře navržený prostor podporuje kompetenci lékaře a bezpečí pacienta. A to je, stejně jako diagnóza, něco, co má hodnotu.
Publikováno v New EU Magazine of Medicine 1/2008
Autor: Michal Zachar
🩺 Krátké prožitkové cvičení: Prostor mluví
Sedni si v tichu do své ordinace, pracovny nebo čekárny. Zeptej se sám sebe:
-
Které místo mi připadá v prostoru nejživější – a které nejmrtvější?
-
Jakou barvu zde mé oči vyhledávají – a které se vyhýbají?
-
Vnímej tvar stolu, židle, lampy. Odpovídají energii, kterou chceš do prostoru vnést?
-
Posaď se na místo pacienta/klienta. Co se ti říká? Jak se ti dýchá?
Nakonec napiš 3 slova, která vystihují emoční atmosféru tvého prostoru. Pokud nejsou v souladu s tím, co chceš zprostředkovat, polož si otázku:
👉 Co mohu změnit – barvou, tvarem, přítomností – aby tu bylo lépe mně i druhým?
Komentáře
Okomentovat