IMAGEMAKER

Současný stav mezilidských vztahů je v koncích svých možností. Ve světě, kde panuje rostoucí individualismus a narůstající tlak na efektivitu ve všem, co děláme, se zdá, že i naše mezilidské vztahy začínají podléhat modelu B2B , tedy „ něco za něco “. Tento přístup se neomezuje pouze na pracovní nebo přátelské vztahy, ale proniká i do rodinných vazeb , které by měly být tradičně vnímány jako dlouhodobé a nezištné. Vztahy s druhými nebudou nikdy zcela vyvážené. To, že není všechno vždy dokonalé není špatná věc. Špatná věc je, když se ve jménu svého pohodlí, tak snadno vzdáme vztahů s nimi. Neměli bychom se tak snadno vzdávat druhých. To, co přinesla moderní doba a civilizace do mezilidských vztahů je zvýšené napětí a stres. Zvyšuje se počet lidí, kteří se nezabývají starostí o to, co budou za pár let dělat jejich rodiče, když budou zjevně potřebovat pomoc.  Netrápí je to a jejich počet se zvyšuje . Jistě, máme se svými blízkými všelijaké vztahy. Ale možná, že přehlížíme, jak i do ni...

Každý den se nám dostává stále více informací svědčících o rozpadu etických norem společnosti, o brutálních napadeních z šílených, často nepřátelských pohnutek. Tyto zprávy jsou však jen odrazem narůstajícího pocitu, že my, ale i ostatní lidé ztrácíme kontrolu nad vlastními city. Nikdo není té proměnlivé záplavy citů a následné lítosti ze svého jednání nijak ušetřen. Tato znepokojivá skutečnost se určitým způsobem dotýká životů nás všech. V posledních dvaceti letech jsme zažili neutuchající příliv informací, které hovoří o šířící se citové otupělosti, o zoufalství a bezohlednosti v našich rodinách, obcích a v životě společnosti. Přihlížíme vzdouvajícím se vlnám hněvu a zoufalství, ať už v podobě mlčenlivé osamělosti dětí ponechaných s televizí namísto přítomnosti jiné lidské bytosti, nebo v podobě bolesti dětí opuštěných, přehlížených či zneužívaných, anebo v podobě rychle se šířícího násilí ve školách, ale i rodinách. Za abstraktními čísly vypovídajícími o nárůstu depresí po celém svě...

Víte, jak vypadá ledovec pod hladinou oceánu ? Záludně. Není totiž nikdy vidět, jak velký ve skutečnosti je. Zvláště, když nad hladinu vyčuhuje jen 10 % z jeho hmoty. Hustota sladkovodního ledu je asi 920 kg/m3, zatímco hustota mořské vody je asi 1025 kg/m3. Proto je obvykle kolem 90 % objemu ledové kry ponořeno pod mořskou hladinou. Je velmi obtížné určit skutečný tvar a rozsah ledové kry pouze podle toho, co je vidět nad hladinou. Proto se používá obratu „ špička ledovce “ pro označení problému, který může být podstatně větší, než se ve skutečnosti zdá. A přesně to je syndrom vyhoření. Definice o něm mluví jako o chronickém stresu vycházejícím z pracovní činnosti, který může být doprovázen další zátěží z osobního života, sociálního i fyzikálního okolí jedince. K tomu začít uvažovat o vyhoření jakožto o celosvětové hrozbě pomohl Covid-19 . V roce 2020 se celé lidstvo ocitlo pod jedním z největších stresorů za posledních 100 let. Během několika týdnů epidemie přišla krize globálního...