Co zbude, když svlékneš sako
🙂 Existuje jeden experiment, který si můžete udělat sami a bez svědků. Postavte se před zrcadlo ve svém pracovním obleku a řekněte nahlas svou pozici. Pak si to sako sundejte, povolte límec, sundejte i ten neviditelný odznak funkce a řekněte jen své jméno. Pokud ucítíte mezi těmi dvěma větami propad, nejste sami. Zažil jsem ho taky. Dlouho mě fascinovalo, jak přesně šaty mluví dřív než my. Oblečení není dekorace, je to řeč. A jako každá řeč umí říkat pravdu i lhát. Když se identita sroste s pracovní pozicí, kostým přestává být nástrojem a stává se protézou . Drží nás vzpřímené, ale my sami už pod ním nejsme, už tu nestojíme. Pojďme si tři takové momenty pojmenovat. 👔 Kostým jako berlička . Oblek dělaný na šéfa není ješitnost, je to vzkaz okolí, kam patříme, a vzkaz sami sobě, že na to místo máme nárok. Problém nastane ve chvíli, kdy berličku potřebujeme i doma u snídaně. Pak už nedržíme postoj my, ale látka. 🪞 Tělo ví dřív než hlava . Sundejte titul a často se změní i...