IMAGEMAKER

Vztahy nejsou jen výsledkem našich vnitřních procesů, ale především příležitostí učit se a růst. A přitom v hlavě víří jedna otázka. Jak máme porozumět tomu druhému, překonat propasti mezi námi a stát se opravdovými lidmi? Spolu. Věříme, že to, čemu říkáme naše osobní změna, transformace či růst, je naše čistě osobní věc a s druhými je spojena jen skrze naše vnitřní vztahy. A ty má na starosti bezpodmínečná láska, bla, bla… Mnoho lidí si myslí, že osobní rozvoj je naší vlastní vnitřní záležitostí. V podstatě ano. Musíme být sami se sebou absolutně obráceni k sobě. Pak se můžeme na dosah přiblížit i k tomu, co hledáme vně. Ale vztahy nejsou pouhým odrazem našich vnitřních procesů. Jsou i příležitostí učit se od těch, kteří vědí více, a zároveň inspirovat ty, kteří hledají vedení. To je ale pořád jen vnější stránka. Jestliže má náš vztah (osobní, pracovní) s ostatními hrát nějakou vyšší roli, musí být i uvnitř nás něco vyššího, co nás k tomu vede. Když stojím před někým, koho miluji či...

Lidi můžeme buď kontrolovat, anebo vést. Podívejme se na to, jak může být autenticita inspirativní pro politiku a nové vůdce, které potřebujeme proto, aby nejen z politiky zmizel strach a nahradila ho radost. Jsou různé typy vůdců. Jedni se inspirují marketingovou strategií velkých korporací a snaží se, pokud možno velmi automatizovaně, AI efektivně a PR-ově, oslovit co nejvíce lidí. To jsou často převlečení pozitivisté (ANO), kteří čekají na to, že jim druzí odevzdají svou svobodu v rozhodování, za pozitivní sliby. Nikoliv skutky. Další se od tohoto mainstreamu snaží rozhodně distancovat. Přehnanou a negativistickou rebelií všeho proti všem. Všechno je pro ně špatně (NE). Marketing je pro ně zlo, kterým si slušný člověk přece nebude špinit ruce. Podle mě existuje ještě třetí cesta. Jde o to být autentickým. Autenticita je podle mě v podstatě všechno, co dělám . Jak dokáži milovat svého partnera i děti, i to jakým způsobem dokáži oslovit lidi kolem sebe, jak komunikuji s lidmi v práci...

Image může být cestou duchovního rozvoje – skrze oblečení, doplňky a líčení odrážíme i proměny své osobnosti. Spiritualita je umění proměny. Jak vnitřní, tak i vnější. Neměli bychom svůj život přitesávat podle předem určené formy. Není třeba mít pevný plán či řád. Spiritualita je duchovnost. Je třeba se znovu naučit naslouchat sám sobě. Pevný řád máme - v sobě – jen ho neznáme, případně ho odmítáme (z nějakých mnohdy neznámých či převzatých důvodů)…ač mám kudrnaté vlasy, toužím po rovných. Jít svému vnitřnímu řádu naproti tak, aby se objevil i navenek. Spíše se potřebujeme naučit být pozorní k vnitřnímu rytmu svého života a ten můžeme objevit i ve svém oblékání, nalíčení či doplňcích. Lidé se příliš často snaží změnit svůj život používáním vůle jako jakéhosi kladiva, kterému jejich intelekt stanoví cíl programu a vůle pak život zdeformuje do žádané podoby. A naším kladivem je naše mysl a jsme často společností snadno manipulovatelní pod záminkou hodnocení toho, co je správně x špatně. ...