IMAGEMAKER

Image není jen o tom, co si obléknete, ale o tom, jakou energii vyzařujete do prostoru. Jako někdo, kdo se léta zabývá vizuální prezentací, vám mohu říct, že sebedražší oblek nezamaskuje křeč, která vzniká při digitální apnoi.  Když u počítače přestanete dýchat, vaše ramena se zvednou, čelist ztuhne a váš pohled ztratí lidskou hloubku.  Stáváte se strnulou maskou stresu, což je obraz, který podvědomě vysíláte i při online hovorech nebo na svých fotografiích. Lidé nekupují vaši fasádu, ale vaši uvolněnou přítomnost. ✨ Skutečná přitažlivost a vliv vycházejí z uvolněnosti, kterou vašemu tělu dodává hluboký dech. Všiml jsem si, že lidé, kteří u monitoru pravidelně vydechují, působí na ostatní mnohem důvěryhodněji. Jejich hlas má lepší rezonanci a jejich gesta jsou plynulá. Charisma je totiž přímo úměrné tomu, jak moc jste ve svém těle doma. Screen apnea vás z těla vyhání a dělá z vás jen reaktivní hlavu na tyči. Pokud se naučíte u monitoru dýchat, vaše tvář se přirozeně rozjasní ...

Hlavní článek Tichý oheň v těle mluví o zánětu jako o vnitřním ohni , který nehoří nahlas, ale tiše sežehne všechno kolem. V image je tahle tichá eroze vidět dřív než v krvi: ramena vytažená k uším, sevřená čelist , prázdný pohled , ostřejší mimika, hlas, který postrádá barvu. Image není o oblečení, ale o signálech. A tělo vysílá signály neustále, i když si myslíme, že „to na nás není vidět“. Jenže je. A velmi. Když člověk dlouhodobě jede na jangu – výkonu, snaze, kontrole – začne to tělo na venek kreslit příběh, který jsme si nepřáli. Tento článek není výzva „abychom vypadali líp“. Je to pozvánka k tomu všimnout si, kdy image přestává být komunikací a začíná být maskou . Tělo vždy první projeví, že mu chybí rovnováha. A obraz, který vysíláme, je jen odrazem. 👁️ Cvičení: Neverbální check-in před zrcadlem Až dnes půjdete kolem zrcadla: Zapomeňte na vzhled. Zkuste se podívat jen na napětí. Kde ho vidíte? Oči? Rty? Krk? Ramena? Vyberte jednu jedinou část a vědomě ji po...

Objevte, jak udržet náš mozek ve špičkové kondici i v digitálním věku. Od cvičení po správnou stravu - vyzkoušejte si tipy, které vás naučí pečovat o svůj nejdůležitější orgán s humorem a lehkostí. Proč je péče o mozek podceňovaná? V době, kdy je náš život neustále pod tlakem technologií a informačního přetížení, často zapomínáme na ten nejdůležitější orgán – náš mozek. Možná proto, že jeho únavu nevidíme a nevnímáme tak okamžitě jako bolest svalů. Ale nepleťte se, náš mozek pracuje na plné obrátky a zaslouží si stejnou pozornost jako zbytek těla. Hlavní důvod, proč se o mozek starat je? Mozek je centrální procesor pro všechny naše myšlenky, emoce, rozhodování, a dokonce i naše fyzické funkce. V době, kdy umělá inteligence nabírá na síle, je důležitější než kdy jindy udržet náš mozek v kondici, abychom dokázali držet krok a neztratit se v digitálním světě. Jak si tedy udržet mozek ve formě v éře AI? Zkuste tyto jednoduché a praktické tipy pro každodenní život: Vstávat a cvičit. A hý...

Rozpoznejte a překonejte pět běžných chyb, kterých se dopouštíme při přetížení. Vyzkoušejte tato praktická řešení pro efektivní zvládání stresu a zvýšení své produktivity. Přetížení a stres jsou běžnou součástí moderního života. Svádějí nás často k tomu, že i když řešení známe sabotujeme díky nim sami sebe. Existují však způsoby, jak se s nimi vyrovnat. Podívejme se na ně: Přemýšlíte o tom, že nemáte čas na akce, které vám pomohou: Často máme nápady, které by nám mohly pomoci, ale odmítáme je kvůli pocitu, že na ně není čas. Místo čekání na „ideální okamžik“ začněte jednat hned. I malý krok, jako je výběr kouče či terapeuta nebo plánování relaxačního večera s přáteli , může mít okamžitý pozitivní dopad. Nečekejte na dokonalé podmínky; udělejte to, co můžete právě teď.  Často opakovaná mantra „měl/a bych“ je naprd.  Jen prodlužuje vaši cestu k tomu, co stejně přijde. K rozhodnutí. Nevyužíváte své podvědomí: Používání podvědomí může být účinným způsobem, jak řešit problémy bez...

Time-management je metoda, jak zorganizovat svůj čas a splnit všechny úkoly. Ale pokud ho nebudete používat správně, může vám spíše uškodit než pomoci. Dozvíte se tu, jaké pasti jsou v time-managementu nastraženy a jak se dají překonat. Na nic není dost času. Jakákoliv mezera v kalendáři se stává prostorem pro to okamžitě vymýtit ze života neproduktivitu. Paradoxem toho je, že si tak vytváříme daleko větší množství pracovních úkolů, tím pádem cítíme ještě větší tlak na jejich splnění a tím pádem i daleko větší stres. Když v době pandemie Covidu-19 mohla většina lidí pracovat z domova, byly statistiky spokojenosti s tímto rozhodnutím plné nadšených ohlasů. Dlouhé dojíždění do práce nás okrádalo o spousty času. Přibližně polovina dotazovaných uváděla, že jsou díky práci doma i podstatně produktivnější. Což vyvrátila data softwarové firmy Atlassian , která ukázala, že se mnohým lidem pracovní den protáhl o celých 30 minut. Což by se „produktivnějším“ stávat nemělo, že? V létě se to ...

V dnešním světě čelíme mnoha problémům, jako je klimatická změna, sociální nerovnost nebo duševní zdraví. Co mohou dnes lídři udělat proto, aby zachránili svět? Možná, že stačí maličkost. Stačí změnit styl řízení svých týmů. Celosvětově se zvýšil podíl stresu, který lidi na pracovištích ohrožuje. Co je alarmující, je fakt, že se to týká především mladších pracovníků, v odlehlejších lokalitách a pracující tzv. hybridním způsobem , tj. kombinujícím práci doma s pevným pracovním místem. Jde o důsledek pracovního procesu, který díky tomu, že je částečně neukotven a nespecifikován, vytváří v kombinaci se špatným řízením druhotně další stres. A tady přichází na scénu práce jednoduché zjištění. Lidé, kteří se cítí ve své práci tzv. zapojeni, jsou daleko spokojenější. To, jak na ně jejich tým a vedení reaguje, má pro ně 3,8 x větší vliv na zpracování stresu než třeba to, kde je zrovna jejich pracoviště umístěno. Když se můžete zapojit do procesu jehož náplní je také sdílené nadšení z toho, co ...

Víte, jak vypadá ledovec pod hladinou oceánu ? Záludně. Není totiž nikdy vidět, jak velký ve skutečnosti je. Zvláště, když nad hladinu vyčuhuje jen 10 % z jeho hmoty. Hustota sladkovodního ledu je asi 920 kg/m3, zatímco hustota mořské vody je asi 1025 kg/m3. Proto je obvykle kolem 90 % objemu ledové kry ponořeno pod mořskou hladinou. Je velmi obtížné určit skutečný tvar a rozsah ledové kry pouze podle toho, co je vidět nad hladinou. Proto se používá obratu „ špička ledovce “ pro označení problému, který může být podstatně větší, než se ve skutečnosti zdá. A přesně to je syndrom vyhoření. Definice o něm mluví jako o chronickém stresu vycházejícím z pracovní činnosti, který může být doprovázen další zátěží z osobního života, sociálního i fyzikálního okolí jedince. K tomu začít uvažovat o vyhoření jakožto o celosvětové hrozbě pomohl Covid-19 . V roce 2020 se celé lidstvo ocitlo pod jedním z největších stresorů za posledních 100 let. Během několika týdnů epidemie přišla krize globálního...