Proč je osobnostní typ jen rozmazaná fotka a vy jste celý film

👁️ Ve své praxi pracuji se systémem 3AXIS, který čte člověka ze tří os zároveň: těla, emocí a mysli. A pokaždé, když ke mně někdo přijde s tím, že „je přece typ XY, to už mám zjištěné", musím nejdřív odložit tu nálepku stranou, abych vůbec viděl člověka, který přede mnou stojí. Dovolte mi vysvětlit, proč jedna nálepka nikdy nemůže zachytit to, co vy.

🎞️ Osobnostní typ je 2D snímek. Vy jste 3D bytost. Osobnostní test vás zachytí jako plochou fotografii. Tělo, emoce a mysl přitom nejsou tři odškrtnutá políčka, ale tři osy, které se neustále proplétají a mění svůj vzájemný poměr. Plochý obrázek z toho udělá jednu strnulou pózu. 3AXIS místo toho sleduje pohyb mezi osami, protože právě tam, v tom napětí a vyvažování, jste vy.

🌗 Ten snímek navíc vznikl za špatného světla. Udělejte si stejný test dnes a za pět týdnů znovu. Zhruba polovina lidí dostane jiný výsledek, aniž by se v jejich povaze cokoli změnilo. Nezestárla duše, jen se posunula nálada nebo byl horší spánek. Co to vypovídá o nástroji, který má měřit cosi trvalého? Asi totéž, co o teploměru, který každý den ukazuje jinak. Vyhodili byste ho.

⚖️ Z odstínu udělá vypínač. Většina z nás leží blízko středu škály. Když mám jedenapadesát procent jedné vlastnosti a devětačtyřicet druhé, test mě bez milosti odsekne na jednu stranu, jako bych byl jen to a nic z toho druhého. Spojitou lidskou vlastnost rozsekne binární nůž. Jenže vy nejste přepínač se dvěma polohami. Jste posuvník, který se pohybuje podle situace, podle dne, podle toho, koho máte před sebou.

🪞 Image potvrzuje totéž co charakter. Tohle je srdce mé práce. Stejně jako vás nelze zamknout do jednoho psychologického typu, nelze vás zamknout ani do jednoho „stylu". Když si řeknete „mně sluší jen černá" nebo „na takovéhle barvy nemám typ", uděláte si stejnou klec, jen z látky místo z laminátu. Pravá image nevychází z přidělené kategorie. Vychází z toho, že čtete sami sebe v pohybu: jak se cítíte, co dnešní den žádá, kterou svou stránku chcete nechat promluvit. Autenticita není stálý kód. Je to schopnost odpovídat sám sobě pravdivě i ve chvíli, kdy se měníte.

🧭 Co s tím prakticky. Místo abyste o sobě sbírali nálepky, zkuste tohle. Po dobu jednoho týdne si večer poznamenejte tři věci: kdy jste se dnes cítili nejvíc sami sebou, co jste přitom měli na sobě a jak jste se přitom drželi. Nejde o módu. Jde o to zachytit chvíle, kdy se vaše tři osy srovnaly do souladu. Po týdnu uvidíte vzorec, který vám žádný test nedá, protože ho neměří z vašeho včerejška, ale z vašeho právě teď. A na tom se dá stavět opravdová image, která vás neuzavírá, ale otevírá.

Vy nejste rozmazaná fotka z jednoho odpoledne. Jste celý film, který se pořád točí. A ten film si zaslouží lepšího režiséra než dotazník.

Zkusíte si ten týdenní zápis? Dejte mi vědět, co vám o sobě prozradil, nejvíc mě zajímají ty chvíle, kdy jste se sami sebou překvapili.

👉 Navazuje na článek: MBTI: astrologie pro manažery

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Barvy trochu jinak: Červená

Učení? Kámoš, ne žrádlo

Proč se bojíme přihlásit k tomu, co nás skutečně rozechvívá?